Něco o mě

Jsem šťastná...ať se děje cokoliv! Nebývala jsem. Zažila jsem mnoho druhů emocí .. touhy, smutky, zklamání, zármutky, štěstí, smrt a taky radost, euforii, lásku, splynutí a zase zármutek. Dnes s veškerou láskyplnou pokorou musím říct, že za vše, co jsem prožila.... děkuji. A děkuji za to vše od té doby, co se věnuji duchovnímu růstu.

Bylo mi toho dáno tolik, co jsem si opravdu mohla prožít a já si to prožila..... smála jsem se, tančila, plakala, trápila se, chtěla jsem taky umřít. Znáte To. Vždycky, když chcete opravdu umřít, tak to myslíte vážně. Pamatuji si ... jako každé dítě i já jsem dostávala mnohokrát vynadáno. Klečela jsem i na hanbě a svět mi připadal hrozně nepochopitelný. Zažívala jsem emoce, které jsem tehdy neuměla pojmenovat ... neznala jsem ještě slovo křivda. Chovala jsem se tak, jak mne napadlo a nevěděla jsem, že mně někdo vychovává .. podle svého nejlepšího svědomí. Měla jsem kámoše .. komín....naším domem procházel komín a krásně mě hřál, když jsem u něj klečela na hanbě. Stačilo k němu položit tvář a nebo dlaně. Modlila jsem se.... nechápala jsem, co se to děje a modlila jsem se, aby si mě Bůh vzal k sobě. Stejný pocit jsem měla, když v posledním díli Winetou umíral. Modlila jsem se znovu. Ctěla jsem umřít pro Winetoua a darovat mu svůj život. Není to krásné?

Život mne naučil na vše, co se mi přihodilo, dívat se jinak. Že vše, co se děje, má svůj důvod. Něco je mi odhaleno dříve a jiné později - vždy však ve správný čas.
Procházím sebepoznáváním a nacházím ohromné síly přírody a vesmírné energie.